Michal Kučera

Na průmyslovce jsem si koupil česko–švédský slovník; to bylo v době, kdy nebylo pravděpodobné, že bych tam někam někdy vycestoval. Tímto bodem začala moje láska k severu. Švédsky jsem se nikdy nenaučil, ale jakmile se cestovat mohlo, cesty na sever mne pohltily. Nejdříve zejména Norsko, pak Finsko a nakonec i Švédsko.

Jaroslav Svěcený - houslista

Byl jsem kromě Finska několikrát i ve Švédsku a Dánsku. V Kodani jsem hrál například ve známém centru Tivoli. Moc bych si přál zahrát si na Islandu, protože tenhle zvláštní ostrov zatím znám jen z filmů a fotografií, ale je mi jasné, že zdejší příroda musí být naprosto fascinující. Umím si představit, že tady má člověk podobné pocity, jako jsem měl třeba já, když jsem hrál na Sluneční pyramidě v Teotihuacánu v Mexiku. Díval jsem při hře na Měsíční pyramidu před sebou a cítil jsem neuvěřitelnou energii všude kolem sebe. Když vidím záběry tryskajících gejzírů a obrovských vodopádů z Islandu, tuším, že tam člověk může zažít intenzivní pocit propojení s vesmírem a skutečný kontakt s centrální částí Země.

Navázal jsem družbu s místní policií

Vsechno paradne vyslo, byl jsem nadseny a jak jsme si rikali, dokazal bych tam vydrzet 3x delsi cas a porad by bylo co objevovat. Urcite jsem nebyl na Islandu naposledy.
Dokonce se mi podarilo asi 3. den navazat druzbu s mistni policii :-). Pekne me nachytali na rychlost snad z 2km dalky - ja se kochal krasami okolnich hor a moc nesledoval tachometr na prazdne silnici.