Navázal jsem družbu s místní policií

Vsechno paradne vyslo, byl jsem nadseny a jak jsme si rikali, dokazal bych tam vydrzet 3x delsi cas a porad by bylo co objevovat. Urcite jsem nebyl na Islandu naposledy.
Dokonce se mi podarilo asi 3. den navazat druzbu s mistni policii :-). Pekne me nachytali na rychlost snad z 2km dalky - ja se kochal krasami okolnich hor a moc nesledoval tachometr na prazdne silnici.

Obdivuji, jak jste to všichni v dnešní době covidové zvládli

Tak to už nebude náhoda

Také moje 3. zkušenost s CK Periscope v minulých dnech v národních parcích Kanady je výborná! 

Jaroslav Svěcený - houslista

Byl jsem kromě Finska několikrát i ve Švédsku a Dánsku. V Kodani jsem hrál například ve známém centru Tivoli. Moc bych si přál zahrát si na Islandu, protože tenhle zvláštní ostrov zatím znám jen z filmů a fotografií, ale je mi jasné, že zdejší příroda musí být naprosto fascinující. Umím si představit, že tady má člověk podobné pocity, jako jsem měl třeba já, když jsem hrál na Sluneční pyramidě v Teotihuacánu v Mexiku. Díval jsem při hře na Měsíční pyramidu před sebou a cítil jsem neuvěřitelnou energii všude kolem sebe. Když vidím záběry tryskajících gejzírů a obrovských vodopádů z Islandu, tuším, že tam člověk může zažít intenzivní pocit propojení s vesmírem a skutečný kontakt s centrální částí Země.

Tomáš Hájek

Finové říkají ”oma maa mansikka, muu maa mustikka”, ”vlastní země jahoda, cizí země borůvka”, my bychom řekli ”všude dobře, doma nejlíp”. Ale co je lepší, jahoda nebo borůvka? Mám rád obojí.

Zbožňuju Norsko, civěním do některého z mohutných vodopádů nebo poflakováním po lofotské pláži Utakleiv bych dokázal strávit dlouhé hodiny. Ale co by tomu řekli turisti? S těmi vyrážím do severských hor díky Periscopu od roku 2004. Řadu let pak pro mě bylo cestování s Periscopem letním zpestřením ze světa úřadů a diplomacie, kde jsem pracoval. Pohorky za lakýrky jsem ale měnil stále častěji a raději, až přišel čas se do cestovatelské vášně obout naplno.

Značka Periscope je srdcová záležitost a jsem hrdý na to, že ji dnes mohu spoluvytvářet i v rámci managementu naší cestovní kanceláře. Už dávno nemíříme jenom do severských zemí, ale sbíráme společné cestovatelské zážitky v různých koutech světa. Zažít západy a východy slunce v ománské poušti, žasnout nad úžasně modrými jezery v kanadských Rocky Mountains, procházet se skrze madeirské pralesy, spatřit volně žijící divoká zvířata v neskutečných kulisách jihoafrické krajiny nebo uvědomit si vlastní nicotnost oproti mohutné síle přírody na Aljašce...

Tyto a mnoho dalších nezapomenutelných zážitků rád sdílím se stejně nadšenými cestovatelkami a cestovateli různého věku a s různými životními příběhy a zkušenostmi. Rozmanitá skladba účastníků našich výprav a jejich touha poznávat a plnit si své cestovatelské sny je pro mě zaručenou nabíječkou energie. V kombinaci s poznáváním úžasných scenérií, odlišných kultur a zvyků tahle práce nemůže nikdy zevšednět! A jestli snad ano, pak bude čas pověsit průvodcovské řemeslo na hřebík.

Z našich výprav po světě se však vždy zase rád vracím do Prahy, jsem hrdým smíchovským patriotem se vším dobrým i špatným, co tady sdílíme.